Deník astronauta. Týden 2 – Biologie a mediální trénink

Druhý týden výcviku v EAC byl naprosto odlišný od prvního. Soustředil se hlavně na rozvoj komunikačních dovedností a mediální trénink. Každý den jsme absolvovali dvě tříhodinová školení pod vedením externích odborníků. Výjimkou byla středa, která byla věnována astrobiologii, dvouhodinovému setkání s vedoucím ESA Directorate of Human and Robotic Exploration (D-HRE) a praktickému cvičení z dozimetrie.

Pondělí 4. listopadu

Týden začal prvním z několika tříhodinových cyklů, tentokrát na téma „Spoken Communication“, což není nic jiného než trocha teorie a spousta praktických cvičení o tom, jak přednášet předem napsaný projev, jak komunikovat s publikem, nebo jak improvizovat. Hned od začátku bylo jasné, že Jamie, který první dva dny školení vedl, ví, o čem mluví, a že s komunikací má letité a bohaté zkušenosti. Odpoledním tématem bylo „Presentation Principles“, tedy zásady prezentací, většinou jen s použitím heslovitých poznámek a klíčových bodů namísto celého, předem připraveného projevu.

Na závěr dne byl pro nás nachystán skupinový trénink v místním gymu pod vedením jednoho z profesionálních trenérů EAC. Takže skákání přes švihadlo, cvičení s vlastní vahou (dřepy, kliky, sedy lehy) a kruhový trénink. Po celém dni stráveném v zasedačce, to bylo celkem dobré zpestření.

Úterý 5. listopadu

Druhý den se nesl v podobném duchu jako ten první – jen bez toho cvičení večer. Takže opět tři hodiny komunikace dopoledne na téma „Tactics“ a další blok odpoledne zaměřený na „Visuals and Q&A”. Tedy využití vizuálních pomůcek při prezentacích (slidů v powerpointu nebo třeba grafiky v televizních pořadech o počasí). Potom taky zásady při odpovídání na otázky publika, příprava prezentací atd. U všeho nechyběla řada negativních i pozitivních příkladů. Nechyběla samozřejmě ani praktická cvičení, jak improvizovaných projevů, tak připravených prezentací. Nejhorší často bývají ty improvizované – hlavně na náhodná témata, která člověk vůbec nečeká (třeba “špagety” nebo “fotbal”) a čas na přípravu není žádný. Nebo třeba vytvořit zajímavý příběh na základě jediné fotky…

Středa 6. listopadu

Středa byla v tomhle týdnu poněkud výjimečný den, protože komunikaci nebyla věnována jediná minuta, což mi po dvou dnech strávených procvičováním mluveného projevu nijak zvlášť nevadilo. Dopoledne patřilo velice zajímavé přednášce o astrobiologii, což je disciplína, která se zabývá studiem podmínek pro vznik života a jeho hledáním mimo naši planetu. Jinými slovy, hledáním odpovědi na otázku, jestli jsme ve vesmíru sami (což pravděpodobně nejsme) a kde ve vesmíru bychom případné formy života mohli najít. Přednáška začala zajímavým vyprávěním o vzniku života na Zemi a pokračovala podmínkami nutnými pro vznik biologického života na jiných tělesech Sluneční soustavy – zejména na Marsu a ledových měsících Saturnu a Jupiteru. Dále pokračovala povídáním o exoplanetách a extremofilech. To jsou organizmy, které jsou schopné přežít v podmínkách tak extrémních, že ještě donedávna jsme to považovali za nemožné – například různé breberky, které žijí v okolí tzv. „Black Smokers“ – hydrotermálních pramenů hluboko v oceánu. Jedná se většinou o bakterie a jiné primitivní organizmy. Poměrně známé je ale extremofilní, na pohled velice odpudivé, zvířátko tardigrade (česky želvuška), které by možná bylo schopné přežít i v extrémních podmínkách jinde ve Sluneční soustavě, možná právě na některém z ledových měsíců. Paní přednášející věděla, o čem mluví, neboť k Black Smokeru se sama byla podívat ponorkou v rámci výzkumné mise. Závěr přednášky patřil povídání o astrobiologických experimentech, které se provádí nejen na Zemi, ale především i na ISS.

Další část středečního programu zahrnovala velice inspirativní povídání s Danielem Neuenschwanderem, šéfem již zmíněného D-HRE, do jehož působnosti spadá celý evropský program průzkumu vesmíru (Space Exploration). Tedy toho lidského i robotického, zahrnujícího zejména aktivity na nízké oběžné dráze (Low Earth Orbit, LEO), v cis-lunárním prostoru (okolo Měsíce), na měsíčním povrchu, a v delším časovém horizontu pak i na Marsu a jeho oběžné dráze. Zajímavé bylo pochopitelně povídání o nejbližší budoucnosti – tedy o zbývajících letech provozu ISS a o naprosto zásadní evropské iniciativě vyvinout vlastní prostředek schopný dopravit náklad (a později i lidskou posádku) na oběžnou dráhu a provést řízený návrat do atmosféry.

Odpoledne následovalo praktické cvičení v dozimetrii, kdy jsme měli příležitosti si vyzkoušet práci s celou řadou různých senzorů pro měření radiace, tedy především kosmického záření. Hlavně jsme se ale mohli seznámit se skutečným výzkumným hardwarem, který se nedávno vrátil z vesmíru, a který je nyní v laboratořích DLR k analýze. Bylo celkem neuvěřitelné, že to, co člověk držel v ruce, ještě nedávno bylo skoro půl milionu kilometrů vzdálené od Země… Nicméně ve zdejším výzkumném centru DLR takové věci nejsou ničím neobvyklým. Příjemné bylo i setkání s jedním z mála Čechů, kteří zde pracují.
Závěr dne patřil opět cvičení v gymu, tentokrát zaměřenému na aerobní trénink. Takže dvacet minut na kole, dvacet minut na běhátku, dalších dvacet na eliptickém trenažéru a nakonec čtvrthodinový strečink.

Čtvrtek 7. listopadu

Čtvrtek a pátek byl věnován mediálnímu tréninku. Opět pod vedením externího týmu – tedy profesionální reportérky Estelle a kameramana Joe. Estelle nám dělala velmi rychlé školení už před dvěma lety, těsně před vyhlášením výsledků výběru astronautů v Paříži, a už tehdy bylo evidentní, že je to člověk na svém místě. Praktické rady a techniky střídala praktická cvičení včetně interview. Odpoledne jsme pracovali na projektu tříminutového videa, které má za cíl přiblížit náš výcvik v EAC širšímu publiku. Měli jsme za úkol sestavit scénář, ujmout se režie a samozřejmě i svých rolí. Joe byl naším kameramanem, Estelle dohlížela na celý proces a namluvila i některé pasáže. Oba pak celé video do druhého dne sestříhali.

Pátek 8. listopadu

V pátek nám Estelle a Joe pustili finální produkt našeho snažení ze čtvrtečního odpoledne. Musím říct, že se výsledek docela povedl. Doufám, že se na něj budete moci co nejdříve podívat i vy… Poté následoval feedback k našim interview a školení o krizové komunikaci, opět s praktickým cvičením. Závěr patřil seznámení s některými technologiemi používanými v médiích, které jsme si opět mohli vyzkoušet. Celé je to vlastně taková škola hrou. Velice zajímavá byla pro mě zkušenost s teleprompterem (neboli autocue) – tedy s čtecími zařízeními běžně používanými například televizními moderátory ve zprávách. Na závěr týdne jsme dostali poměrně sympatickou informaci, že na míru ušité modré kombinézy ESA jsou už pro nás připravené…